Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny
kterým Poslanecká sněmovna upravuje podrobnější pravidla svého jednání
stanoví podle § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (dále jen „zákon“), podrobnější pravidla svého jednání takto:
Čl. 1
Projednávání návrhu pořadu schůze Sněmovny
Při projednání návrhu pořadu schůze Sněmovny může poslanec vystoupit nejvýše jednou v průběhu jednoho jednacího dne Sněmovny, a to v rozsahu nejvýše 5 minut. Řečník s přednostním právem (§ 67 zákona) může při projednání návrhu pořadu schůze Sněmovny vystoupit také nejvýše jednou v průběhu jednoho jednacího dne Sněmovny, a to v rozsahu nejvýše 30 minut.
Čl. 2
Vystoupení řečníků s přednostním právem
(1) Nestanoví-li Sněmovna svým usnesením jinak, časový limit vystoupení řečníka s přednostním právem (§ 67 zákona) činí 60 minut.
(2) Nestanoví-li Sněmovna svým usnesením jinak, řečník s přednostním právem (§ 67 zákona) může vystoupit v každé rozpravě nejvýše třikrát. Vystoupí-li řečník uvedený v § 67 zákona nevyužívaje svého přednostního práva, věta první ani časový limit podle odstavce 1 se nepoužije.
(3) Nestanoví-li Sněmovna svým usnesením jinak, řečník s přednostním právem (§ 67 zákona) může vystoupit mimo body pořadu schůze Sněmovny nebo na konci jednacího dne schůze Sněmovny vždy nejvýše jednou.
Čl. 3
Rozprava
Je-li stanoveno omezení řečnické doby podle § 59 odst. 1 zákona, činí časový limit vystoupení poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu 60 minut; to platí i tehdy, je-li poslancem pověřeným přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu řečník s přednostním právem (§ 67 zákona). Sněmovna se může usnést na delším časovém limitu nebo na tom, že vystoupení poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu nebude omezeno časovým limitem.
Čl. 4
Faktická poznámka
(1) V reakci na vystoupení v rozpravě lze poslanci udělit slovo k faktické poznámce nejvýše jednou. Usnese-li se Sněmovna, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát (§ 59 odst. 2 zákona), vztahuje se toto omezení i na faktické poznámky.
(2) Po zaznění všech faktických poznámek k vystoupení v rozpravě má vystupující právo na odpověď (§ 60 odst. 2 zákona). Faktická poznámka k faktické poznámce nebo k odpovědi na faktickou poznámku není možná.
Čl. 5
Změna usnesení č. 1231
V usnesení Poslanecké sněmovny č. 1231 ze 47. schůze dne 24. května 2016 se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:
„2. každý poslanec může dostat slovo k přednesení návrhu na změnu schváleného pořadu schůze Poslanecké sněmovny nejvýše jednou v průběhu jednoho jednacího dne schůze Sněmovny; toto omezení se vztahuje i na poslance uvedené v § 67 zákona, přednesení návrhu včetně odůvodnění poslancem uvedeným v § 67 zákona nesmí překročit 30 minut,“.
Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3.
Odůvodnění
Obecně
Podle § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (dále jen „JŘPS“), „Sněmovna upravuje v rámci tohoto zákona usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání Sněmovny a jejích orgánů“. Účelem navrhovaného autonomního usnesení Poslanecké sněmovny podle § 1 odst. 2 JŘPS je upravit právě podrobnější pravidla jednání Sněmovny u těch ustanovení JŘPS, jež jsou využívána k obstrukci, tj. k nadměrnému zdržování či přímo znemožňování parlamentního jednání. Podrobnější pravidla rozvíjejí ustanovení § 19, 54, 59, 60 a 67 JŘPS a nejsou v rozporu s těmito ustanoveními a s jejich účelem a smyslem. Tato pravidla chrání funkčnost a akceschopnost Poslanecké sněmovny, jakož i princip zakotvený v první větě čl. 6 Ústavy, podle kterého „politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním“. Navrhovaná podrobnější pravidla zároveň dbají ochrany politické menšiny podle druhé věty čl. 6 Ústavy, skýtají dostatečný prostor pro vyjádření všem poslancům k projednávaným bodům, zaručují možnost rozsáhlé a pluralitní parlamentní diskuse, chrání rovnost členů parlamentu jako reprezentantů lidu, ale garantují i možnost reprezentantů poslaneckých klubů účinně vyjádřit stanovisko klubu. Bylo by žádoucí doprovodit tato pravidla zaručením práv sněmovní menšiny nastolovat v určité míře vlastní témata, o nichž Sněmovna bude povinna otevřít bod a vést rozpravu; toho však lze docílit leda novelou JŘPS.
K čl. 1
Podle § 54 odst. 4 a 5 JŘPS „Sněmovna stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu“ a „výbor, poslanecký klub nebo poslanec mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu“, přičemž „o pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy“. Poslanec tedy může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu, jednací řád ale neupravuje, kolikrát může poslanec takto vystoupit, ani nestanovuje řečnickou dobu. Tato okolnost vede nezřídka k mnohahodinovým projednáváním návrhu pořadu schůze, což spotřebovává drahocenný parlamentní čas na úkor řádného a důkladného projednání schválených bodů pořadu. Navrhuje se tedy, aby každý poslanec mohl s návrhy na změnu nebo doplnění pořadu vystoupit nejvýše jednou v rozsahu 5 minut. Řečník s přednostním právem (tj. předsedové klubů a stran a předseda a místopředsedové Sněmovny) mohou vystoupit i mimo pořadí, ale v této fázi také pouze jednou a v rozsahu max. 30 minut. Tyto limity garantují čas na přednesení návrhu nebo návrhů včetně krátkého odůvodnění, brání ale zneužívání projednávání návrhu pořadu schůze k obstrukci.
K čl. 2
Podle § 67 JŘPS „kdykoli o to požádají, udělí se slovo a) prezidentu republiky, b) členovi vlády, c) předsedovi a místopředsedům Sněmovny, d) předsedovi poslaneckého klubu, e) poslanci, který je předsedou politické strany nebo politického hnutí, k nimž příslušejí poslanci, kteří jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období“.
Právo prezidenta republiky na takové udělení slova vyplývá z čl. 64 odst. 1 Ústavy, právo členů vlády z čl. 38 odst. 1 Ústavy. Práva ostatních přednostních řečníků jsou stanovena jednacím řádem.
Účelem přednostního udělení slova předsedům stran a klubů a vedení Sněmovny je dát jim možnost bezprostředně reagovat na průběh rozpravy či na samotný průběh jednání Sněmovny, popřípadě podat procedurální návrh, nikoli však vytvořit v rozporu s principem rovnosti členů parlamentu jako reprezentantů lidu (srov. nález Ústavního soudu Pl. ÚS 55/10, bod 66) kastu „rovnějších“ poslanců, jejichž dlouhým výměnám názorů mohou ostatní poslanci jen přihlížet.
Navrhovaná pravidla respektují tento účel přednostního udělení slova a zároveň brání zneužívání přednostního udělení slova k obstrukci.
Navrhuje se proto v odst. 1 omezit vystoupení přednostního řečníka (ať už v rozpravě nebo mimo rozpravu) limitem 60 minut. To nebrání přednostnímu řečníkovi, aby hovořil v rozpravě déle, a) přihlásí-li se do rozpravy nevyužívaje přednostního práva, pokud nebyl stanoven časový limit podle § 59 odst. 1 nebo § 99 odst. 7 JŘPS, nebo b) je-li poslancem pověřeným přednést k věci stanovisko klubu (§ 59 odst. 1 in fine); podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 248 z 9. schůze dne 26. února 1997 lze k projednávanému bodu přednést takové stanovisko klubu jen jedno.
V odstavcích 2 a 3 se upravuje počet vystoupení přednostního řečníka v rozpravě (nejvýše tři v jedné rozpravě) a mimo rozpravu (nejvýše jedno v každém předělu mezi body nebo na konci denního jednání). Tento počet vystoupení dává přednostním řečníkům (včetně členů vlády) dostatečný prostor k vyjádření se k věci nebo k průběhu jednání, zachovává účel a smysl přednostních práv a brání zneužívání těchto vystoupení k obstrukci.
K čl. 3
Ustanovení upravuje podrobnější pravidla k § 59 odst. 1 JŘPS, podle kterého se Sněmovna může usnést na omezení řečnické doby až na 10 minut a omezení počtu vystoupení poslance na dvě, přičemž omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko klubu. Toto pravidlo zaručuje každému poslaneckému klubu prostor pro přednesení zásadního politického stanoviska, přičemž podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 248 z 9. schůze dne 26. února 1997 platí, že lze k projednávanému bodu přednést takové stanovisko klubu jen jedno. Navrhuje se omezit délku takového vystoupení na 60 minut, což je doba dostatečná k vyjádření stanoviska klubu či strany.
Jednací řády parlamentů sousedních států stanovují dokonce obecnou řečnickou dobu 20 minut (§ 57 odst. 1 jednacího řádu rakouské Národní rady, usnesením Národní rady ji lze dále zkrátit až na 5 minut, a § 30 jednacího řádu slovenské Národní rady, což slovenský ústavní soud v nálezu PL. ÚS 6/2019 akceptoval: „…ústavný súd konštatuje, že ustanovením § 30 rokovacieho poriadku nezasahuje do slobody prejavu poslanca, pretože táto je/bola by zachovaná. Ustanovením § 30 rokovacieho poriadku došlo k regulácii, ktorá nie je neobvyklá a ktorá časovo reguluje rečnícke vystúpenie poslanca, ale táto mu nezakazuje a ani neznemožňuje rečnícke vystúpenie v rozprave… Jediné, čo novela rokovacieho poriadku vyžaduje, je zvládnutie rečníckeho vystúpenia a predstavenie svojich argumentov v časovom limite. Ústavný súd v tejto súvislosti poukazuje na to, že vyžadovanie predstavenia svojich názorov a argumentov v časovom limite je bežným nástrojom používaným napríklad pri organizovaní vedeckých konferencií. Požiadavka prezentovať odborný názor na nejakú tému na vedeckej konferencii v časovom limite (mnohokrát kratšom ako 20 minút) pritom nie je chápaná ako zásah do slobody prejavu.“
V § 35 jednacího řádu německého Spolkového sněmu je obecná řečnická doba 15 minut, přičemž klub má právo pro jednoho řečníka požadovat 45 minut.
I v navrhovaném ustanovení se vztahuje řečnická doba 60 minut na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko klubu, ať jím je kdokoli; Sněmovna se může usnést, že časový limit bude delší nebo dokonce žádný.
K čl. 4
Faktická poznámka podle § 60 JŘPS je krátkou reakcí poslance na průběh rozpravy. Podle § 60 odst. 1 v ní nelze uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Slovo k faktické poznámce se uděluje přednostně a délka faktické poznámky ani odpovědi na ni nepřekročí dvě minuty. V praxi ovšem formou faktických poznámek probíhá nezřídka paralelní debata, nerespektující obsahové omezení a trvající desítky minut, které řečníci přihlášení řádně do rozpravy mohou jen přihlížet. Navrhují se tedy podrobnější pravidla inspirovaná rakouskou a slovenskou úpravou.
Faktická poznámka podle § 60 JŘPS je podobná faktické opravě (tatsächliche Berichtigung) podle § 58 jednacího řádu rakouské Národní rady. Ta má podle § 58 odst. 2 začít zopakováním tvrzení, které chce korigovat, a poté ho má uvést na pravou míru; na faktickou opravu lze jednou (ale ne víckrát) odpovědět. V § 33 jednacího řádu slovenské Národní rady je zakázáno faktické poznámky řetězit: „Poslanci majú v rozprave právo na jednu faktickú poznámku, ktorou reagujú na vystúpenie ostatného rečníka. Faktickou poznámkou nemožno reagovať na inú faktickú poznámku. Po vystúpení poslancov prihlásených s faktickými poznámkami poskytne predsedajúci možnosť faktickou poznámkou reagovať i rečníkovi, na ktorého reagovali poslanci faktickými poznámkami.“
Má-li být faktická poznámka skutečně faktickou poznámkou, je třeba, aby byla bezprostřední reakcí na vystoupení v rozpravě. Navrhuje se, aby v reakci na vystoupení v rozpravě mohla zaznít od každého poslance nejvýše jedna faktická poznámka. Vystupující v rozpravě by po zaznění všech faktických poznámek mohl v délce dvou minut souhrnně reagovat, s odpovědí na faktickou poznámku § 60 odst. 2 JŘPS výslovně počítá. Poté už by následovala řeč dalšího přihlášeného řečníka. To má bránit řetězení faktických poznámek.
Dále se upřesňuje, že usnesení podle § 59 odst. 2 JŘPS („Sněmovna se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát.“) se vztahuje i na vystoupení s faktickou poznámkou. Usnesení podle § 59 odst. 2 JŘPS jsou přijímána v praxi spíše výjimečně na obranu před obstrukcí a upřesnění má bránit obcházení takového usnesení. V rozpravě, k níž bylo přijato usnesení o omezení počtu vystoupení, tak bude moci poslanec vystoupit nejvýše dvakrát – buď se dvěma vystoupeními v rozpravě, nebo se dvěma faktickými poznámkami, nebo s jedním vystoupením v rozpravě a jednou faktickou poznámkou. Právo původního řečníka na jednu souhrnnou odpověď na faktické poznámky k jeho řeči tím není dotčeno.
K čl. 5
Návrh usnesení obsahuje podrobnější pravidla k § 54 odst. 6 JŘPS, podle kterého lze v průběhu schůze měnit schválený pořad schůze, přičemž přednesení takového návrhu nesmí překročit pět minut (což se nevztahuje na přednostní řečníky podle § 67). Stávající usnesení Poslanecké sněmovny č. 1231 ze 47. schůze dne 24. května 2016 podrobněji stanovuje, že k přednesení návrhů na změnu schváleného pořadu schůze Poslanecké sněmovny se lze přihlásit pouze do 30 minut od zahájení denního jednání Poslanecké sněmovny. I tato fáze jednání Sněmovny však spotřebovává drahocenný parlamentní čas na úkor řádného a důkladného projednání schválených bodů pořadu a je využívána k obstrukcím.
Navrhované vložení bodu 2 do zmíněného usnesení Sněmovny upřesňuje, že každý poslanec (včetně přednostních řečníků) může v této fázi jednání vystoupit pouze jednou, a stanovuje časový limit pro vystoupení přednostního řečníka na 30 minut v souladu s jinými podrobnějšími pravidly v čl. 1 a 2 navrhovaného usnesení. Jedno vystoupení v délce 5 až 30 minut dává dostatečný prostor k přednesení i vysvětlení návrhu na změnu schváleného pořadu schůze. I zde platí, že Sněmovna se může usnést jinak.